Povětrnostní neboli meteorologické sloupy. Že vám tento pojem nic neříká? Není se čemu divit, v současnosti tyto drobné architektonické stavby z krajiny téměř vymizely, nebo v lepším případě plní úplně jinou úlohu. Objevuje se ale stále více nadšenců, jejichž cílem je vrátit meteorologickým sloupům v českých obcích jejich původní funkci. Jak vlastně sloupy vypadají a jaký je jejich smysl?
Telefonní budka s korouhvičkou
Ano, tak by šlo popsat povětrnostní sloup dnešním lidem, i když telefonní budky už jsou vlastně také minulostí. Základem povětrnostních sloupů byl krychlový kamenný podstavec, na kterém je umístěna prosklená skříňka s ventilačními otvory pro umístění meteorologických přístrojů. Vše pak završuje stříška, na které je umístěna buď samostatná větrná korouhev, nebo korouhev s mističkami pro sledování rychlosti větru. Výška sloupů se pohybuje nejčastěji kolem 3 metrů a často jsou po celém svém obvodu ozdobně opracované. Najít takový sloup bylo (a je) možné hlavně na veřejných místech, aby byly údaje přístupné co nejširšímu publiku. To je také hlavní rozdíl oproti profesionálním meteorologickým budkám, které slouží spíše vědeckým účelům.
Meteorologický sloup v Jaroměři
Zdroj: www.pamatkovykatalog.cz
Informace o počasí i místní aktuality
Povětrnostní sloupy jsou typickým příkladem funkční architektury. Kromě meteorologických údajů zde obyvatelé našli také různé reklamy, přehledy nebo různé zajímavosti o daném místě. Hlavně ale informovali o aktuálních hodnotách teploty, vlhkosti a tlaku vzduchu. Větrné korouhve na špici sloupů byly většinou plně funkční, někdy ale plnily čistě estetickou funkci. Tu ostatně plnily i celé sloupy, které byly často velmi hezky zdobeny. Nedílnou součástí byly i hodiny, které umožňovaly lidem srovnávat hodnoty za několik hodin či dnů.
Mapa rozmístění sloupů na území ČR
Zdroj: kniha Povětrnostní sloupy, ČHMÚ, 2019
Povětrnostní sloupy v dnešním Česku
Historicky se na území Česka vyskytovalo 111 meteorologických sloupů, a zajímavé je, že drtivá většina sloupů se nachází v severní části republiky. Téměř polovina z nich už ale bohužel zanikla. Jak jsme ale zmínili, i dnes se objevují nadšenci, kteří se zasloužili o rozvoj tohoto fenoménu na území ČR, a díky jejich úsilí se v poslední době podařilo vybudovat víc než desítku nových sloupů např. v Karlových Varech, Vsetíně, Trutnově nebo Bělé pod Bezdězem.
Článek vychází z nové knižní publikace v naší nabídce, knihy Povětrnostní sloupy od meteorologa Reného Tydlitáta a urbanisty Jana Trejbala. Ta přibližuje historii a proměny všech 111 meteorologických sloupů, které se objevily na území ČR.
