Specialista na měřící techniku - doporučuje nás přes 20.000 spokojených zákazníků! | METEOshop.cz

URL: https://www.meteoshop.cz/texty/meteo-encyklopedie/45/


Kategorie

Vybíráme z novinek

Bezdrátový srážkoměr TFA 47.3004.01 Rainman

Prodávané značky

METEO encyklopedie

METEO encyklopedie je databáze různých více či méně známých pojmů z oblasti meteorologie. Protože se na nás často obrací naši zákazníci s dotazem na nějaký pojem či termín, kterému nerozumí, tak jsme se rozhodli, že právě na této stránce vybudujeme seznam takových výrazů. Pokud víte o nějakém meteorologickém termínu, jenž vám není dost dobře známý a zároveň zde není uveden, neváhejte se na nás obrátit. Rádi Vám pomůžeme zjistit čeho se tento termín týká a jaký, že má vůbec význam. Stačí nás kontaktovat.

Arktický den
Den, kdy maximální teplota vzduchu musí být nižší (nebo rovna) -10,0 °C

Atmosférický tlak
Hmotnost vzduchu v atmosférě vytváří atmosféricý tlak, který se měří zpravidla v hektopascalech (hPa). Průměrný atmosférický tlak u hladiny moře se nazývá normální atmosférický tlak a má hodnotu 1013,25 hPa. Atmosférický tlak klesá s přibývající výškou. Atmosférický tlak je velice důležitý pro předpověď počasí. Absolutní hodnota atmosférického tlaku není tak důležitá jako jeho změna a rychlost změny. Zvýšení tlaku signalizuje obvykle slunečné počasí, pokles spíše oblačno nebo deštivé počasí.

Beaufortova stupnice
Beaufortovu stupnici sestrojil v letech 1805 - 1808 britský kontraadmirál sir Francis Beaufort (1774 - 1857). Beaufortova stupnice umožňuje odhad síly (rychlosti) větru podle vlnění mořské hladiny. Stupnice je praktická, nevyžaduje použití přístrojů. Slovní označení síly větru se používá také v meteorologii.

Denní proběh větru
Jde o celkovou vzdálenost v kilometrech, kterou překoná vítr za 24 hodin.

Heat index
Index horka se propočítává pomocí relativní vlhkosti a vnější teploty – jak „horký“ vzduch cítíme. Když je relativní vlhkost nízká, pocitová teplota bude nižší než aktuální teplota, protože vypařování potu probíhá rychleji, a tím se tělo ochlazuje. Jakmile je ale relativní vlhkost velká (vzduch je nasycen vodními parami), pot se již tak rychle neodpařuje a pocitová teplota se zvyšuje. Index horka se počítá pouze v případě, že skutečná teplota vzduchu je nad 27 °C a teplota rosného bodu vyšší než 12 °C (vlhkost > 40%).

Humidex
je teplotní index popisující vnímání teploty v kombinaci s vlhkostí lidským tělem. Humidex má formát teploty ve stupních Celsia. Tento parametr je počítán pro teploty vzduchu nad 17°C, pro nižší teploty jeho hodnota odpovídá naměřené teplotě.

Chladný den
Den, kdy maximální teplota vzduchu musí být nižší (nebo rovna) 10,0 °C

Index THW (temp, humidity, wind)
THW index vyjadřuje vnímání teploty vypočtené z naměřené teploty, vlhkosti a ochlazujícího účinku větru.

Index THSW (temp, humidity, sun, wind)
pocitová teplota zahrnující do výpočtu faktor teploty, relativní vlhkosti, slunečního záření (nutný senzor solární radiace) a rychlosti větru.Tento index je nejdokonalejší a nejpřesněji udává pocitovou teplotu, neboť do jeho výpočtu jsou zahrnuty aktuální hodnoty teploty, relativní vlhkosti, slunečního záření a rychlosti větru.

Ledový den
Den, kdy maximální teplota vzduchu musí být nižší 0,0 °C

Letní den
Den, kdy maximální teplota vzduchu musí být vyšší (nebo rovna) 25,0 °C

Mrazivý den
Den, kdy minimální teplota vzduchu musí být nižší 0,0 °C

Nárazy větru (Gust)
Jedná se o maximální rychlost větru trvající alespoň 3 sekundy, která se objeví během 3 minutového intervalu

Oblačnost a srážky
S vlhkostí vzduchu úzce souvisí oblačnost a srážky. Pokud se vzduch ochladí natolik, že není možné, aby voda v něm obsažená byla ve formě páry, začne se srážet ve formě kapek. Srážky mají také různé formy - déšť, sníh, kroupy. Srážky se udávají v milimetrech a přístroj, který zaznamenává jejich intenzitu se nazývá srážkoměr.

Rosný bod
Rosný bod je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100%). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace. Vzduch za určité teploty může obsahovat jen určité množství vodních par. Čím je teplota vzduchu vyšší, tím více vlhkosti pojme. Pokud se vzduch začne ochlazovat, vodní páry začnou kondenzovat. Podmínkou je ale přítomnost kondenzačních jader. Rosný bod lze považovat za jiné vyjádření absolutní vlhkosti vzduch

Rychlost větru
Rychlost větru je meteorologický prvek popisující pohyb (proudění) vzduchu v určitém místě atmosféry v daném časovém okamžiku vzhledem k zemskému povrchu. Vítr vzniká mezi dvěma místy s odlišným tlakem vzduchu. Částice vzduchu jsou uváděny do pohybu silou tlakového gradientu (spádu) ve směru od vyššího tlaku k tlaku nižšímu. Vítr je tím silnější, čím je větší tlakový gradient, čili čím jsou hustší na synoptické mapě izobary.Přístroje na měření rychlosti větru se nazývají anemometry a měří se ve výšce 10m nad povrchem země.Rychlost větru se udává v metrech za sekundu nebo kilometrech za hodinu (1 m/s = 3,6 km/h). Pro odhad síly větru slouží Beaufortova stupnice.

Směr větru
Směr větru se udává dle směru, odkud vítr vane. Směr můžeme značit přesněji pomocí azimutu (0°-40° severovýchodní, 40°-90° východní, 90°-130° jihovýchodní, 130°-180° jižní, 180°-220° jihozápadní, 220°-270° západní, 270°-310° severozápadní, 310°-360° severní) nebo v meteorologii pomocí světových stran.

Sluneční svit
udává počet hodin za den, měsíc, nebo rok, po které přímé sluneční záření dosahovalo zemského povrchu, tj. po které terénní předměty vrhaly zřetelné stíny. Trvání slunečního svitu závisí jak na délce dne, tak na výskytu oblačnosti a mlh. Sluneční svit se měří slunoměry (heliografy). Slunoměr využívá tepelného účinku slunečních paprsků soustředěných koulí ze speciálního skla, v jejímž ohnisku je umístěn registrační pásek. Koule funguje jako čočka a sluneční paprsky vypalují do registrační pásky stopu závislou na délce a intenzitě slunečního záření.

Solární radiace - sluneční záření
Solární radiace (sluneční záření) je technicky známo spíše jako Globální sluneční záření. Senzor např. u meteostanic Davis měří intenzitu slunečního záření dopadající na horizontální plochu. V této hodnotě je zahrnuto jak přímé sluneční záření, tak i jeho rozptyl v atmosféře. Senzor registruje záření ve spektru 400 až 1100 nm a je udáváno ve wattech na čtvereční metr (W/m2).

Srážky
jsou vodní kapky, nebo ledové částice vzniklé následkem kondenzace (zkapalňování vodní páry) nebo desublimace (přeměna plynného skupenství přímo ve skupenství pevné) vodní páry v ovzduší. Jde tedy o všechnu atmosférickou vodu v kapalném, nebo tuhém skupenství, vypadávající z různých druhů oblaků, mlhy, nebo usazující se na zemském povrchu či na předmětech v atmosféře. U tuhých srážek se také měří výška sněhové pokrývky a její vodní hodnota. Základním přístrojem pro měření srážek je srážkoměr jehož záchytná plocha je 500 cm2. Platí, že 1 mm srážek = 1 l vody na 1 m2. Pro registraci úhrnu a časového průběhu padajících kapalných srážek během letního období slouží registrační přístroje zvané ombrografy.

Teplelná pohoda
Teplelná pohoda je pojem relativní. Hranice tepelné pohody se budou u jednotlivých lidí lišit. Tepelná pohoda závisí na fyzikálních podmínkách a na činnosti člověka. Pokud člověku není příliš velké teplo a nepociťuje chlad, lze říci, že se nachází ve stavu tepelné pohody. Základní podmínkou tepelné pohody je přiměřená teplota vzduchu v místnosti, avšak to není podmínka jediná. Důležitá je teplota vybavení místnosti, stěn místnosti a vlhkost vzduchu. Je-li teplota vzduchu např. 20°C, povrchová teplota stěn by neměla klesnout pod 18°C. Při povrchové teplotě nižší by se musela zvýšit teplota vzduchu, tím by se vodní páry kondenzovaly na stěnách a tepelná pohoda by se zhoršila. Nedostatečná tepelná izolace stěn má za následek nízkou povrchovou teplotu. Relativní vlhkost v místnostech se doporučuje 30 až 50%.Při vlhkosti nižší se zvyšuje odpařování z našeho těla, které se tím ochlazuje, při vyšších hodnotách vlhkosti se naopak voda z těla odpařuje špatně, proto se pak potíme. Při větrání se relativní vlhkost zvýší ochlazením vzduchu. Ohříváním vzduchu se relativní vlhkost snižuje, je proto vhodné ji zvýšit vypařováním vody např. z odpařovače. Rozdíl povrchové teploty (stěn, podlah, oken, dveří a vybavení místnosti) a teploty vzduchu by neměl být vyšší, než 4°C. Součet těchto teplot by se měl pohybovat kolem 38°C.

Teplota vzduchu
Teplota vzduchu se obvykle měří ve výšce 2 m od země. Naměřené hodnoty se udávají ve ˚C (C = Celsius) nebo °F (Farenheit). Měření teploty vychází podle mezinárodních dohod ze dvou pevných bodů – bodu mrazu (označenou v Celsiově stupnici jako 0°C) a bodu varu (100°C) Teplota se měří teploměrem.

Teplotní trend
udává změnu teploty vzduchu v časovém horizontu jedné hodiny.

Tropický den
Den, kdy maximální teplota vzduchu musí být vyšší (nebo rovna) 30,0 °C

Tropická noc
Den, kdy minimální teplota v noci musí být vyšší (nebo rovna) 20 °C

UV index
UV index je bezrozměrná veličina charakterizující úroveň slunečního ultrafialového záření dopadajícího na zemský povrch.Schopností UV záření je rozkládat makromolekulární látky a v důsledku toho poškozovat rostlinné a živočišné buňky. UV záření může na lidské pokožce vyvolávat řadu chemických a biologických reakcí. V naší oblasti se UV-index pohybuje v rozmezí od 0 do 9, v tropickém pásu může dosáhnout až 15. Čím větší UV-Index tím větší dávka UV záření.

UV záření
Ultrafialové záření je na energii bohaté elektromagnetické vlnění s vlnovými délkami kratšími, než viditelné světlo. Zaujímá spektrální oblast vlnových délek mezi viditelným pásmem slunečního záření a pásem záření rentgenového od 100 do 400 nm. UV záření můžeme rozdělit podle biologických účinků takto:• dlouhovlnné UVA záření (315 – 400 nm) (obvykle nezpůsobuje ani zčervenání kůže, ani pálení) • středněvlnné UVB záření (280 – 315 nm) (zpravidla způsobuje akutní a chronické poškození kůže)• krátkovlnné UVC záření (280 – 100 nm) (je absorbováno ozónovou vrstvou a na zemský povrcch nedopadá).

Výpar
Výpar je opakem srážek, tj. voda vypařená do ovzduší. Měří se v milimetrech. Hodnota výparu je vypočítána podle teploty, relativní vlhkosti, průměrné rychlosti větru a solárního záření

Výška spodní základny mraků (Cloud base)
Výška spodní základny mraků je poměrně důležitá veličina pro odhad dalšího vývoje počasí. Jde o veličinu dopočítávanou na základě měření jiných veličin (teplota, tlak a vlhkost vzduchu), proto je nutno ji brát trochu s rezervou. Obecně však platí, že čím výše je nastavena spodní hrana mraku, tím lepšímu počasí se těšíme.

Vlhkost vzduchu
Vlhkost vzduchu je množství vodních par obsažených ve vzduchu. Vodní páry se do vzduchu dostávají tzv. vypařováním. Vodní páry obsažené ve vzduchu jsou podmínkou pro vznik oblačnosti a srážek. Mírou nasycení vzduchu vodní parou je relativní vlhkost = poměr mezi skutečným obsahem vodních par a maximálním možným obsahem par při dané teplotě. Relativní vlhkost se uvádí v %. Vlhkost vzduchu se měří vlhkoměrem.

Windchill teplota
Matematicky lze vyjádřit pociťovanou teplotu na povrchu těla při určité vnější teplotě a rychlosti větru tzv. Windchill efektem. Windchill - ochlazující účinek větru působící na povrch těla. Například při vnější teplotě 10 °C při rychlosti větru 30 km/h je vnímána teplota na povrchu lidského těla pouhé 3 °C. Při venkovní teplotě -10°C při výše zmíněné rychlosti větru je potom pociťovaná teplota na povrchu těla již pouhých -26°C. Platí zde samozřejmě přímá úměra mezi rychlostí větru a ztrátou tepla.