Nikoho asi nepřekvapí, že oblaky jsou v zimě z velké části tvořeny ledovými krystalky a na zem dopadají srážky ve formě sněhu. Jenže led je základem tvorby deště i v létě, a to dokonce i v parných tropických dnech.
Tajemství spočívá ve výšinách, kde se odehrává skutečná symfonie počasí. Mocnými hráči jsou bouřkové oblaky zvané kumulonimbus, což je latinský název pro dešťovou kupu. Tyto oblakové giganty se vypínají do velkých výšek, překračujících i desítky kilometrů. A zatímco dole na zemi se teploměry mohou v tropických dnech vyšplhat na vysokých hodnotách, nad hlavami našich hlav se nám naopak vyjevují extrémně nízké teploty, často klesající pod -50 °C nebo ještě mnohem níže.
Tyto ledové oblaky vznikají ve vzduchu, který rychle stoupá a je plný vlhkosti. Nejprve se vytvoří mnoho vodních kapek, které však postupně mrznou, jakmile teplota klesne pod -10 °C. Voda má tu skvělou vlastnost, že v podobě malých kapek zůstává tekutá i při mrazivých teplotách (nazýváme to přechlazená voda), dokud není nárazem jiné zmrzlé kapky vytlačena z rovnováhy a rychle zmrzne. Tímto způsobem vznikají drobné krupky. Část vlhkosti se však udržuje v podobě páry až do vyšších výšek, kde vznikají nové ledové částice nebo se stávající zvětšují. Vrcholové partie bouřkových oblaků tak tvoří mohutné množství ledových krystalků. Zatímco na zemi si užíváme tropických teplot, jen pár kilometrů nad námi létá tisíce tun krystalů ledu.
Avšak ani v tomto magickém tanečku není místo pro těžké částice. Bouřkové oblaky mohou vzduch vtáhnout rychlostí přesahující sto kilometrů za hodinu, což některým ledovým částicím umožní růst až do podoby velkých krup. Když jsou však kroupy příliš těžké, začnou se snášet k zemi, a než dosáhnou povrchu, mohou ještě chvíli zesilovat. Při pádu se však dříve nebo později dostanou do prostředí, kde teploty již nepodléhají mrazivým hodnotám, a začnou se postupně tát. Velké kroupy nemají šanci roztát úplně, zato drobnější krupky se promění v množství vodních kapek, které nakonec dopadnou na zem.
Zajímavé je, že ve vlhkých a horkých tropických oblastech se nemusí led v oblaku vytvořit vůbec. Vodní kapky se zde začnou postupně spojovat do větších a větších útvarů, což vede ke vzniku lijáku bez přítomnosti ledu ve vyšších vrstvách oblaku. Proces, při kterém se kapky spojují, se nazývá koalescence. Tento děj probíhá zejména ve spodní části oblaku, kde teploty zůstávají nad bodem mrazu. V přírodě se pravděpodobně oba procesy, tvorba ledu a koalescence, prolínají a jejich vlivy závisí na konkrétních atmosférických podmínkách.
Zdroj:
www.matfyz.cz
Jak vzniká počasí - J. Kopáček, J. Bednář, M. Žák