„Mraky vychrlily veškeré hrůzy své a sely zkázu jen v několik ztracených vísek českých na východním břehu Úhlavy… Vítr hnal déšť prudce do oken, leč nepršelo vlastně se nelilo v hustých, těžkých krůpějích, nýbrž celé proudy padaly k zemi, jakoby se z nebes řítil vodopád obrovský, před nímž nebylo útulku ni uniknutí.“
Národní listy, Ročník XXIX, č. 139, 21. května 1889
Už máte plány na víkend? Pak jste si určitě zjišťovali, jaké má být počasí, abyste nebyli překvapení. Snaha předpovídat počasí je tu s námi od nepaměti. Třeba už naši dávní předkové využívali metodu pranostik, pomocí kterých hledali souvislosti mezi přírodními úkazy a výsledky jejich zemědělské a hospodářské činnosti. Některé pranostiky se dokonce zachovali dodnes, kdy by neznal „studený máj – v stodole ráj“, Medardovu kápi nebo květnové ledové muže.
Metoda pranostik ale byla často založena pouze na regionálních jevech, které se navíc do značné míry objevovaly spíš náhodně. Navíc nebylo zřejmé, kdo, kdy a na základě čeho pranostiku vytvořil. Protože se tento způsob předpovídání příliš neosvědčil, došlo brzy k přechodu na objektivnější metody pozorování a předpovídání počasí. Tomu se věnovali specialisté z řad učitelů, vědců a dalších badatelů. Systematický přístup s sebou brzy přinesl i první přístroje a výpočetní metody fyzikálních dějů v atmosféře.
Největší posun z hlediska možností předpovídání počasí nastal stejně jako u většiny ostatních vědeckých oborů ve 20. století. Přestože na jeho začátku ještě nebyly k dispozici počítače, už tehdy vznikaly první týmy počtářů s pokusy o numerickou předpověď na základě dynamických rovnic. První pokusy příliš úspěšné nebyly, ještě totiž v rovnicích chybělo příliš mnoho proměnných, které vývoj počasí výrazně ovlivňovaly. S příchodem další techniky v dalším průběhu 20. století (meteosondy a balóny, radary a družice nebo třeba dopravní letadla) ale prázdná místa v rovnicích postupně mizela, a tím došlo k výraznému zpřesnění předpovědi nejen na příštích 24 hodin, ale i další dny dopředu. Vývoj přesnosti je krásně vidět v následující tabulce z dílny ČHMÚ.
Úspěšnost předpovědi počasí 1973-2017, zdroj ČHMÚ
V dnešní době tak pracují na globálních numerických modelech ty nejvýkonnější počítače na světě, ale ani ty nedokáží zaručit 100% úspěšnou předpověď, a pravděpodobně to ani nikdy možné nebude. Nelze totiž postihnout všechny jevy a procesy, které mezi miliardami molekul v atmosféře probíhají. Výpočty tak musí být zjednodušené a pracovat s bloky vzduchu o rozměrech desítek kilometrů. O něco lepší výsledky pro konkrétní lokalitu pak mají lokální modely s rozlišením jednotek kilometrů a ve svých výpočtech lépe zhodnocují např. vliv pohoří, které mohou mít na vývoj počasí velký vliv. Nejznámější lokálním numerickým modelem u nás je ALADIN spravovaný ČHMÚ, kde si nedávno pořídili nový superpočítač v hodnotě 70 milionů Kč.
Možná si říkáte, jak se z hlediska předpovědi počasí mohou s takovými stroji měřit domácí meteostanice. Samozřejmě nemohou. Běžné domácí meteostanice jsou jednoduché přístroje, které vývoj počasí vyhodnocují pouze na základě změn tlaku vzduchu, což je pouze jedna z mnoha proměnných pro vývoj počasí. Spolehlivost jejich předpovědi je tak mnohem nižší než u numerických modelů, kolem 70 %. Většina lidí si proto pořizuje domácí meteostanici hlavně kvůli měření lokálních hodnot teploty, vlhkosti, srážek nebo větru.
TFA VIEW METEO, Wi-Fi domácí meteostanice s profesionální předpovědí
Vývoj nicméně pokročil i v této oblasti, takže i v naší nabídce najdete chytřejší meteostanice, které umí stahovat data z numerických modelů z internetu. Můžete si tak užívat komfortu sledovat naměřené hodnoty v místě vašeho bydliště a zároveň i profesionální předpověď počasí, pravděpodobnost srážek a předpokládané teploty na následující dny, vše na jednom displeji.
Zdroj:
Předpovídej počasí. D. Honsova a M. Součková. Paseka, 2020
Kde se historie dotýká oblaků a řek. J Daňhelka a kol. ČHMÚ, 2020
PROČ JE TAK SLOŽITÉ PŘEDPOVÍDAT POČASÍ A PROČ SE PŘEDPOVĚĎ NETREFUJE (online), Petr Dvořák, 2012