Jsou bezkontaktní lékařské teploměry spolehlivé? | METEOshop.cz

Lékařský teploměr – praktická věc, která by neměla chybět v žádné domácnosti. Nikdy totiž nevíte, kdy se vám kvůli viróze bude hodit, a v dnešní nevyzpytatelné době to platí víc než kdy jindy. Není ale teploměr jako teploměr. Klasické teploměry pod paži už z velké části i v domácnostech nahradili bezkontaktní teploměry, které zjišťují teplotu podle infračerveného záření vydávaného lidským tělem. Oproti těm klasickým dotykovým totiž mají několik výhod:

• jsou mnohem rychlejší, měření trvá maximálně pár vteřin,
• jsou odolnější z hlediska používání,
• jsou bezpečnější (neobsahují žádné tekutiny),
• jednodušeji se odečítá naměřená hodnota a
• mohou mít více funkcí, např. paměť nebo měření povrchu předmětů.

Infračervené (IR) teploměry fungují trochu jinak, než klasické dotykové, a tomu je potřeba přizpůsobit i zacházení. V první řadě bylo nutné, aby byly teploměry dostatečně „vytemperované“. Teploměr a měřená osoba byly být ve stejné místnosti 30 minut předtím, než bude probíhalo samotné měření. Vliv může mít i povrch kůže, která musí být očištěna od potu, makeupu a jiných nečistot. Měření je vždy vhodné pro jistotu provést několikrát po sobě a vždy je třeba mířit na stejné místo na čele.

Pro náš meteoduel jsme vybrali dva bezkontaktní IR teploměry z naší nabídky od značky TFA, pistolový TFA 31.1142.11 a novinku z naší nabídky TFA 15.2024. Pojďme si tedy udělat malé porovnání jejich vlastností:

Protože mají testované teploměry určitou odchylku měření, rozhodli jsme se nesrovnávat přímo naměřené hodnoty, ale spíše to, jak jsou teploměry konzistentní a jak reagují na změnu teploty figuranta. Proto jsme v první části testu udělali 10 měření, při kterém jsme měřili běžnou teplotu čela figuranta v pokojové teplotě 22 °C. Poté jsme v druhé části testu chtěli zjistit, jak se změní naměřené hodnoty, když se zvýší teplota čela figuranta. Proto jsme mu na hlavu nasadili na 20 minut čepici a provedli dalších 10 měření teploměrem 1, a tento postup opakovali i pro teploměr č. 2.

Výrobce doporučuje vyzkoušet používání teploměru, když je měřená osoba zdravá. Zjistí se tak teplota, kterou vám teploměr ukáže při běžném zdravotním stavu. To je důležitá poznámka, protože každý člověk může mít jinou běžnou tělesnou teplotu. A když se pak necítíme dobře, můžeme s touto hodnotou porovnat naměřenou teplotu a snadno zjistit, jestli je zvýšená nebo ne.

Z výsledků, které můžete vidět v tabulce, je patrné, že v běžných podmínkách byl u teploměrů rozptyl měření 0,1 °C, resp. 0,2 °C, a zatímco u teploměru 1 byl průměr naměřených hodnot 36,56 °C, teploměr 2 měřil v průměru o 0,25 °C více. Podíváme-li se na výsledky měření ve druhé části testu, hodnoty u teploměru 1 byly opět velmi konzistentní - rozptyl zde byl jen 0,1 °C. Naměřené hodnoty se pak zvýšili v průměru o 0,19 °C oproti teplotě čela bez čepice. Teploměr 2 si zachoval rozptyl 0,2 °C, navýšení teploty oproti teplotě čela bez čepice činilo v průměru 0,23 °C. Zajímavé je, že rozdíl mezi teploměry byl v první a druhé části testu 0,25 °C resp. 0,29 °C, což je známka toho, že oba reflektovali navýšenou teplotu v podstatě stejně.

Z hlediska důležitých parametrů, jako je rozptyl měření a reakce teploměrů na změnu teploty čela dopadly oba teploměry velmi dobře. Pokud bychom ale měli přece jen jeden z nich vybrat jako vítěze, byl by to teploměr 1, model 31.1142, a to z důvodu menšího rozptylu měření v obou částech testu. Doporučení si ale v tomto duelu zaslouží oba.