Štít proti slunečnímu záření jako nutnost. Co ještě ukázal test? | METEOshop.cz

Ne každý má možnost umístit venkovní čidlo teploty do ideálních podmínek v celodenním stínu. Pokud je čidlo vystaveno slunečnímu záření, začne se brzy zahřívat a měřit až o několik stupňů vyšší teplotu, než je reálná hodnota teploty vzduchu bez vlivů počasí. V takovém případě je vhodné čidlu poskytnout ochranu v podobě radiačního štítu. Jeden takový štít od značky Comet jsme nedávno přidali do naší nabídky, a nutno říct, že na nás udělal velký dojem. A protože v nabídce máme i další štít od oblíbené značky TFA, bylo jasné, že neuniknou našemu otestování. Jeho výsledky přinášíme níže. Nejprve si ale pojďme říct, jaké typy štítů existují, k čemu přesně jsou a jak fungují.

S větráčkem nebo bez?

Podle konstrukce rozlišujeme dva druhy štítů – pasivní a aktivní. Pasivní štíty jsou tvořené pláty se speciálním profilem, které mají uprostřed otvor. Profil má za úkol zajistit uvnitř štítu volné proudění vzduchu a odstínit zkreslení způsobené tepelným zářením slunce. Problém u tohoto typu štítu může nastat v momentě, kdy je bezvětří, vzduch se v prostoru štítu nehýbe a hrozí výkyv naměřených hodnot.

S bezvětřím si naopak snadno poradí aktivní štíty, které mají zabudovaný ventilátor. Ten zajišťuje stálý proud vzduchu kolem měřicího čidla a tím ideální podmínky pro měření teploty. I aktivní štíty ale mají své nevýhody. Zde je to hlavní podstatně vyšší pořizovací cena než u pasivních variant a nutnost řešení zdroje energie pro výkon ventilátoru (nejčastěji řešeno pomocí napájecího kabelu nebo solárního panelu).

Obrázek 1: použitá sada č. 10 monitorovacího systému Weatherhub

My se v tomto testu zaměříme na srovnání pasivních variant. Porovnávat budeme profesionální štít s velkorysým průměrem 11 cm s levnějším a menším radiačním štítem. Pro samotné měření teploty jsme kvůli snadnému monitoringu na mobilu zvolili systému Weatherhub, která obsahuje tři stejná teplotní čidla – první jsme použili pro kontrolu teploty ve štítu Comet, druhé ve štítu TFA a třetí jako kontrolní čidlo, které bylo vystaveno přímému slunečnímu svitu.

Obrázek 2: Uchycení čidel v místě měření orientovaných na západ

Před čím vlastně chrání?

Je logické, že štíty chrání především před tepelným zářením, které by jinak výrazně zkreslilo naměřené hodnoty. Štít ale musí být schopný chránit i před srážkami, i ty totiž mohou měření ovlivnit. Radiační štíty jsou vyrobeny tak, aby odrážely maximální množství záření, které na ně dopadá. Materiál by měl mít i izolační vlastnosti, protože průnik absorbovaného tepla je nežádoucí. V neposlední řadě je důležitá i odolnost vůči povětrnostním podmínkám a vlivu UV záření, která zajistí dlouhou životnost štítu.

Aby splňovaly zmíněné parametry, vyrábí se většina štítů z plastu, který je potažen ochrannou vrstou vůči UV paprskům. Některé pak mají doplňky v podobě kovových součástí, tak jako třeba štít od Cometu.

Výsledek? Bez ochrany to nejde

Aby měl test smysl, bylo nutné, aby byly štíty vystaveny zátěžovému testu v podobě silného slunečního záření. Na to jsme si ale museli nějakou dobu počkat. Nakonec jsme se dočkali ve druhé polovině září (konkrétně 15 - 24. 9.), kdy přišlo poctivé babí léto a přineslo s sebou tolik vymodlené sluneční paprsky. Test proběhl na zahradě domu orientované na západ, abychom měli jistotu, že sluníčko se do radiačních štítů opravdu pořádně opře. Při pohledu na graf naměřených hodnot je zřejmé, že se to podařilo a zároveň je jasné, že kryty tento zátěžový test zvládly velmi dobře. Kontrolní čidlo bez ochrany, které bylo vystaveno přímému slunečnímu záření, naměřilo během sledovaného období maximální hodnotu 38 °C. Ve stejný moment (pondělí 15.9. 15:32) totiž dosáhla svých maxim i štíty chráněná čidla. Čidlo ve štítu TFA naměřilo 33,4 °C, takže kryt TFA snížil zkreslení způsobené slunečním zářením o 4,6 °C. Ještě výraznější ochranu podle očekávání poskytl čidlu štít Comet, kde bylo naměřené maximum 30,4 °C. Rozdíl mezi čidlem bez jakékoliv ochrany a čidlem ukrytým pod štítem Comet tak činil dramatických 7,6 °C. Z grafu také vyplývá, že čím více slunce svítilo, tím více se zvyšoval rozdíl mezi teplotou čidla bez štítu a čidly s ochranou.

Graf: Vývoj naměřených teplot u čidel ve štítech TFA a Comet a čidla bez štítu

Pokud srovnáme teplotní peak (moment, kdy byly naměřené hodnoty nejvyšší) za každý den, je jasné, že ten nastal vždy mezi druhou a čtvrtou hodinou odpoledne. Podíváme-li se na průměrný rozdíl naměřených teplot v peaku, zjistíme, že oproti nechráněnému čidlu naměřilo čidlo ve štítu TFA v průměru o 5 °C méně, zatímco štít Comet o 6,8 °C méně. Jinými slovy, ve srovnání se štítem Comet odstíní štít TFA v průměru asi 70 % slunečního záření.
 

Tabulka: srovnání teplotních peaků za každý den

Pokud opravdu nemáte možnost umístit čidlo na ideální místo, tedy na severní stranu do celodenního stínu, a myslíte to s měřením venkovní teploty vážně, rozhodně doporučujeme pořídit si radiační štít, který vám zajistí mnohem reálnější naměřené hodnoty. Ať už investujete pár stovek do štítu TFA nebo pár tisíc do profi krytu Comet, jako hobby meteorolog se posunete zase o kus dál, a to tu jde :).