Snad v každé domácnosti využíváme teploměry, vlhkoměry či meteostanice, a to pro různé účely jak pro měření venku, tak i uvnitř. Ovšem sem tam se může stát, že hodnota na měřicím přístroji neodpovídá skutečnosti. Někdy se jedná o závadu na přístroji, kterou je nejlepší vyřešit reklamací. Někdy ale jde o věc, která souvisí s chybným používáním, vlastnostmi nebo nerealistickými očekáváními od zařízení, a reklamaci pak musíme zamítnout, protože teploměr je plně funkční. V tomto článku proto projdeme řešení nejčastějších problémů.
Přesnost a umístění přístroje:
Každý teploměr má určitou toleranci v měření. Pro domácí teploměry to je většinou ± 1 °C. U profesionálních měřidel se tento rozdíl obvykle zmenšuje a jsou tedy přesnější, v tabulce s technickými parametry tak mohou mít uvedeno např. ± 0,5 °C. Pozor, tento rozdíl se uvádí oproti skutečnosti, ne proti jinému podobnému přístroji! V extrémních případech se tak může stát, že dva přístroje s odchylkou ± 1 °C se budou lišit až o 2 °C, a technicky to bude v pořádku.
Pro zajímavost: domácí vlhkoměry mají obvykle toleranci ± 5 %.
Jak může v praxi vypadat takovýto rozdíl:
Dva domácí teploměry mají toleranci ± 1 °C, rozdíl mezi nimi tedy může být až 2 °C. Pokud tedy ukazují např. 22,4 °C a 24,4 °C, je to stále v normě.
Podobně u domácích vlhkoměrů s přesností ± 5 % může být vzájemný rozdíl až 10 %, přístroje tedy mohou ukazovat např. 45 % a 55 % a bude to stále ještě technicky v pořádku.
Poznámka: Také je potřeba dát pozor na to, že vedle přesnosti se často v technické specifikaci přístroje uvádí i rozlišení, tedy že přístroj dokáže zobrazit hodnoty např. s jedním desetinným místem, např. 20,1 °C; 20,2 °C; 20,3 °C atd. To je však zcela jiný technický údaj.
Někdy nastane problém v umístění teploměru. Na nevhodném místě přístroj nemůže ukazovat reálné hodnoty. Typickým příkladem je teploměr umístěný tak, že na něj svítí slunce. Přístroj pak bude ukazovat příliš vysoké hodnoty. Nejlepší je pro teploměr najít stinné místo nebo používat radiační štít, pokud jde o přístroj s čidly. Dále je potřeba dávat pozor na umístění v blízkosti spotřebičů, které produkují teplo, např. v kuchyni, v blízkosti radiátorů apod. Nejlepší je obvykle teploměr umístit na stůl, skříň či zeď.
Na první pohled se to může zdát neuvěřitelné, ale někdy hraje roli i materiál, na kterém je teploměr umístěný. Zvlášť problematické mohou být kovové materiály, rozpálený nebo naopak vychlazený kov může teploměr snadno zmást.
Problémem může být někdy i mikroventilace u oken. Okolo okenního teploměru pak může proudit teplý nebo studený vzduch z interiéru, který bude mít vliv na přesnost měření. Ve vícepatrových domech se někdy může dokonce stát i to, že s výsledky měření zamává sousedovo okno.
Podle typu teploměru
V nabídce máme zejména teploměry 3 základních typů – kapalinové, mechanické nebo digitální. U každého z nich se mohou projevit odlišné potíže.
Kapalinové - někdy dojde k tomu, že se tzv. roztrhá kapilára, to znamená, že v lihové náplni se objeví bublinky. Jedná se o negativní vlastnost kapalinových teploměrů, která se zřídka může objevit. U min-max teploměrů lze kapalinu jednoduše spojit, u ostatních typů však tento postup nejde použít, a proto u nich nedoporučujeme svévolně napravovat roztrhanou kapalinu (musí se zahřát, ale je potřeba hlídat maximální teplotu teploměru, jinak dojde k prasknutí). Jak spojit kapalinu min-max teploměru jsme popsali v tomto videonávodu.
Mechanické - u mechanických přístrojů se může stát, že se nastavení naruší otřesy, např. při přepravě nebo necitlivém používání, a teploměr pak ukazuje nesprávné hodnoty. Pokud se toto opravdu stane, tak je možné ho nastavit pomocí šroubku na zadní straně. Zde je ovšem potřeba si pomoct jiným teploměrem, abyste zjistili aktuální teplotu. Při nastavování je dobré mít teploměr nejlépe někde usazený nebo ho uchopit pomocí ručníku, aby nebyla hodnota zkreslená teplotou ruky.
Další podrobnosti o nastavování mechanických přístrojů najdete v samostatném článku na našem blogu
Digitální - nejčastějším problémem, se kterým se může setkat uživatel digitálního přístroje, je vybitá nebo nevhodná baterie. Obecně při každém problému s digitálními přístroji je vhodné zkusit řešení v podobě výměny baterií. Téměř vybitá baterie se může projevit nesprávnou funkcí displeje nebo tím, že komunikace mezi venkovním čidlem a vnitřní základnou začne mít výpadky nebo úplně přestane (na displeji základny pak ve většině případů u venkovní teploty/vlhkosti vidíte pomlčky).
Někdy nastane problém v použití nesprávného typu baterií, tady jde zejména o nabíjecí baterie, které mají odlišné napětí 1,2 V. Tyto baterie nedoporučujeme používat zejména ve venkovním prostředí. Obecně platí, že dobíjecí baterie je třeba častěji měnit/dobíjet a může u nich nastat problém obvykle při nižších teplotách (např. pod bodem mrazu). Výrobci pak v návodech k použití často upozorňují i na to, aby se pravidelně kontroloval stav baterií, resp. abyste slábnoucí baterie včas vyměnili za nové, neboť v opačném případě hrozí riziko vytečení a nenávratného poškození vnitřní elektroniky. Na tyto závady se logicky záruka nevztahuje.
Problémů, s kterými jsme se v naší praxi setkali je samozřejmě mnohem více, nicméně výše uvedené jsou dle našich statistiky nejčastější. Pokud jste dočetli až sem, tak věříme, že informace, které jste se dnes dozvěděli, vám pomohou v případě, že někdy v budoucnu narazíte na podobný problém.
