Jak měřit oblačnost a jak spočítat její výšku? | METEOshop.cz

URL: https://www.meteoshop.cz/blog/jak-merit-oblacnost-a-jak-spocitat-jeji-vysku/105/


Kategorie

Vybíráme z novinek

Fitness náramek s měřením tepové frekvence GARNI Q-111HR

Prodávané značky

Jak měřit oblačnost a jak spočítat její výšku?

Jako skoro každý turista se rád toulám v otevřené krajině, kde na mě civilizace a městský ruch díkybohu nedosáhnou. Zato na mě může dosáhnout bouřka a déšť, jejichž průvodním jevem je oblačnost. Vždycky mě bavilo oblačnost měřit od oka, kolik že metrů nad zemí může mrak být, ne pokaždé jsem se ale trefil. Rozhodl jsem se proto, že zjistím, jak a pomocí kterých přístrojů se dá taková výška oblačnosti přesně změřit.


Jak to bylo dřív?

Ještě v polovině minulého století bylo nejčastější metodou používání tzv. píchacích balonků. Fungovali tak, že pozorovatel znal rychlost jejich stoupání a měřil čas od vypuštění do doby kontaktu balonku s mrakem. Noční provoz pak umožňoval oblakoměrný světlomet, který nasvítil mrak zespodu, aby pozorovatel dokázal zaznamenat kontakt. Alternativní způsob měření zahrnoval provázek uvázaný na konec balonku, který byl každých 10 m označený, aby měl pozorovatel přehled o vystoupané výšce.

O něco později balonky vystřídal tzv. světlolokátor, který sestával z vysílače a přijímače vzdálených od sebe 6 – 10 m. Z vysílače vycházely krátké světelné impulsy, ty se odrážely od oblaků a dopadaly na přijímač. Vzhledem k tomu, že rychlost světla je známá, k výpočtu výšky spodní základny oblaků tak stačilo změřit dobu cesty od vysílače k přijímači.

Dnes je v kurzu laser

Technologický vývoj přinesl pokrok také v měření výšky oblačnosti. Nepříliš praktické a komplikované světlolokátory vystřídaly přístroje využívající laserový paprsek – tzv. ceilometr. Zjednodušeně řečeno, Ceilometr, který je zároveň vysílačem i přijímačem, fungují na principu měření času, než laserový paprsek narazí na překážku (oblaka). Ze známé rychlosti paprsku a naměřeného času se pak vypočítává výška spodní základny oblačnosti. Ceilometry navíc neslouží pouze k měření oblačnosti, pomocí nich lze zjistit také údaje o mlze nebo srážkách.

Svým vzhledem připomínají ceilometry nepovedené kvádry s čočkou na horní straně. Setkat se s nimi můžete například na letištích, kde je výška spodní základny naprosto zásadní údajem. Spolu s viditelností a rychlostí a větru jde o parametry, které rozhodují o schopnosti letiště letadlo přijmout.

Změřit výšku oblaků zvládnete i sami

K přibližnému určení výšky oblaků ale ceilometr nepotřebujete. Stačí mít obyčejnou domácí meteostanici, která měří teplotu a rosný bod. Pomocí jednoduchého vzorečku si pak můžete spočítat orientační výšku oblačnosti:

(teplota ve °C – rosný bod) / 2,5 *1000 = orientační výška spodní základny oblačnosti.
POZOR: tento výsledek je v jednotce stop. Pro převod na metry je potřeba výsledek vynásobit hodnotou 0,3048.

 

Zajímá vás problematika oblačnosti? Pak pro vás máme zajímavou knížku o oblacích od meteorologa Petra Dvořáka.

 

Zdroje:

P. Dvořák, Atlas oblaků, 2016

časopis Zahrádkář, 6/2015

www.meteo-holesov.cz

www.branadovesmiru.cz