Proč je v zimě suchý vzduch?

Proč nás v zimě trápí suchý vzduch? Zvláště v zimní sezóně se můžete setkat s problémy způsobenými suchým vzduchem. Skoro všechna vzdušná vlhkost se totiž v chladném počasí přeměnila na vodu, led a sníh. Odborně se tomu říká kondenzace anebo desublimace. Větrání pak způsobí, že hodnoty v interiéru mohou klesat hluboko pod doporučené rozmezí 40–60 % relativní vlhkosti (při cca +20 °C).

Tento suchý vzduch pak škodí různými způsoby. Nejhorší jsou zdravotní dopady: vyschlé sliznice v krku, nosu nebo ústech jsou oslabené a nedokážou se efektivně bránit před infekcemi. Oči jsou zarudlé a podrážděné. I to je jeden z důvodů, proč se v suchém vzduchu lépe šíří bakterie a viry. Příliš suchý vzduch ale může mít dopady i na váš majetek – dřevo může vysychat praskat, a tak se může poškodit vaše podlaha, nábytek nebo hudební nástroje. Suchý vzduch se může dokonce projevit i na teplotním komfortu a v nákladech na vytápění. Protože se v suchém vzduchu lépe odpařuje pot z těla je vám větší zima.

V zimě často spadne vlhkost doma do červených čísel.

Je tu ale jedna zvláštnost. Pokud máte meteostanici, která měří venkovní a vnitřní vlhkost, možná jste si toho všimli: vždyť venku je přece velmi vysoká vlhkost, hodnoty jsou nad 80 %! Jak je tedy možné, že takovýto vzduch je suchý?

Tento paradox vysvětlují pojmy relativní vlhkost a absolutní vlhkost. Nejedná se o totéž.

Relativní vlhkost můžete změřit pomocí vlhkoměru nebo meteostanice. Tato hodnota vyjadřuje, z kolika procent je vzduch při dané teplotě zaplněný párami. Teplejší vzduch přitom dokáže pojmout více vody než studený.

Čím je vzduch teplejší, tím více v něm může být vypařené páry. A pokud teplota klesá, „přebytečná" pára se promění na vodu, sníh nebo led. (Tyto jevy, změny skupenství na kapalné nebo pevné, se nazývají kondenzace nebo desublimace a můžete je v zimě pozorovat třeba na oknech.)

Absolutní vlhkost pak vyjadřuje, kolik je skutečně vodní páry a zapisuje se v jednotkách v ml nebo g na m³ vzduchu.

V zimě se tak může zdát, že vzduch je na svou teplotu docela vlhký (relativní vlhkost nad 80 %), ale ve skutečnosti je suchý (absolutní vlhkost pod 3 nebo 4 g/m³). A jakmile vyvětráte a pustíte venkovní vzduch domů, tak se ohřeje – a najednou už bude mít nejen nízkou absolutní vlhkost, ale i relativní.

Příklad si můžete prohlédnout na obrázku: pokud byste domů pustili venkovní vzduch o teplotě -1 °C a relativní vlhkosti 80 %, domácí relativní vlhkost by mohla klesnout až na extrémních 21 %! Stále totiž bude mít absolutní vlhkost 3,6 g/m³.

Reálně to většinou nebývá tak strašné. Vlhkost vzduchu v interiéru obvykle klesne na o trochu vyšší hodnoty (běžně okolo 30–40 % RV), protože ho obvykle při větrání kompletně nevyměníte, a také proto, že do vzduchu v interiéru průběžně dodávate další a další vlhkost. Voda se totiž doma neustále odpařuje jak z lidských těl (mluvení, dýchání, pocení), tak z různých činností (vaření, sušení prádla, sprchování...).

I hodnoty okolo 30–40 % však už mohou být nepříjemné a mohou přinášet výše uvedené zdravotní dopady – problémy s vyschlou pokožkou, sliznicemi atp.

Ideální proto je pořídit si domů vlhkoměr, abyste věděli, jak moc nízko vlhkost klesá.

A co dělat, pokud zjistíte, že vlhkost klesá příliš nízko? Kromě efektivního, nárazového rychlého větrání můžete zvážit, jestli by nepomohlo i snížení teploty v interiéru, zvláště pokud přetápíte na 23 °C a více. To je však pro většinu lidí až ta poslední možnost. Alternativně můžete zvážit pořízení zvlhčovače, který lze zakoupit např. na našem partnerském e-shopu Klimaguru.cz.